O nás

Přinášíme do Česka unikátní multioborový pohled na téma dětí a digitálních technologií. Máme desítky let praxe v oblasti analýzy médií, sociálních sítí, prevence rizikového chování, školství, marketingu technologií a diplomacie. Rozumíme zákulisí politiky, byznysu, médií, akademické sféry, školství a neziskového sektoru. To nám umožňuje chápat na první pohled ne zcela zřejmé souvislosti, které přitom zásadně ovlivňují to, co čteme o dětech a technologiích ve veřejném prostoru.

Chceme rozšířit silně technooptimistickou českou veřejnou debatu o zdravě kritický pohled, zahrnující dětskou vývojovou psychologii. Plánujeme překládat zajímavé články a analýzy do češtiny. Používáme výhradně špičkové zahraniční zdroje a data. Nebojíme se jít proti proudu. Máme řadu kontaktů v zahraničí a účastníme se i odborných zahraničních fór. Vidíme například, jak se Česko vzdaluje vyspělým zemím: ty intezivně řeší skutečné kořeny obtíží dětí v digitálním světě, nikoli jen symptomy jako je zhoršené duševní zdraví. Ty jsou jen důsledek, nikoli příčina. Zatím nejsme registrovaný spolek, fungujeme jako volné sdružení rodičů se zájmem o de-digitalizaci dětství. Kromě zahraničních spolupracujeme i s několika českými organizacemi, které se tématu dětí a technologií věnují dlouhodobě.

Jeden stát za druhým tak například přijímá nebo plánuje celoplošnou regulaci smartphonů ve školách; v USA jde o 39 z 50 států, přičemž 18 má úplný zákaz. Další americké státy se regulaci chystají přijmout. V EU přistoupilo k celoplošným pravidlům pro smartphony ve školách 20 z 27 států. Dánsko a Francie nedoporučují pořizovat dětem smartphony s internetem do 13 let, v Británii varoval před nákupem smartphonů dětem pod 11 let dokonce telekomunikační operátor. Řešení? Tlačítkový telefon.

O tom a o mnohém dalším chceme psát.

Východiska

Zodpovědnost technologickým firmám
Odmítáme trend svalovat primární zodpovědnost za digitální zdraví dětí na rodiče a učitele. Edukace je důležitá, ale regulace je zásadní. Falešné dilema „regulace, nebo edukace“ neuznáváme: obojí je potřeba. V zahraničí se už o odpovědnosti firem a také vlád mluví nahlas. Selhávající systém lze napravit pouze systémovými opatřeními. V květnu 2025 napsala OECD v analýze „Jak se žije dětem v digitální době“:
„Odpovědnost za vytvoření bezpečného a přínosného digitálního prostředí pro děti leží především na poskytovatelích digitálních služeb, kteří navrhují a provozují digitální prostory, které děti používají, a na vládách, které nastavují politiky a opatření, jež mohou děti zároveň chránit i posilovat jejich postavení. V tomto kontextu hrají vlády klíčovou roli při ochraně dětí v digitálním světě.“

Podobně hovoří baronka Beeban Kiedron, zakladatelka vlivné britské organizace na ochranu dětí v online světě „5 rights“, která spolupracuje s London School of Economics:
„Je frustrující vidět, jak se technologické firmy zbavují zodpovědnosti a přenášejí ji na přetížené rodiče a někdy i na děti. (…) Tyto firmy přitom zaměstnávají behaviorální experty, jejichž hlavním úkolem je zachytit a udržet lidskou pozornost co nejdéle. (…) Ano, musíme děti vybavit schopnostmi pro reálný i online svět, které pro ně už mnohdy splývají, ale hlavní zodpovědnost za to, jak jsou vytvářeny online produkty a služby, mají a vždy budou mít technologické firmy.“
Tato slova pocházejí z předmluvy k uznávané příručce „Narušené dětství“. Právě takové zdroje chce Digibalanc přinášet do Česka a překládat do češtiny.

Odmítáme střet zájmů
V zahraničí se již otevřeně mluví o tom, že část „expertů“, vystupujících na veřejnosti a v médiích jakožto „nezávislé“ autority, ve skutečnosti pobírá finance na své projekty a aktivity od technologických firem. Tento střet zájmů představuje vážné narušení transparentnosti a demokracie, protože deformuje férovou veřejnou diskusi. Je to, jako kdyby cigaretový průmysl financoval experty a neziskové organizace na prevenci kouření. Média by si proto měla vždy položit otázku: je expert/ka, které/ho se ptám, skutečně nezávislý?

Za Digibalancem nestojí žádné peníze nebo firmy. Ctíme zásadu „Padni komu padni“. Vše, co děláme, děláme pro svoje děti – i všechny ostatní, neboť my dospělí máme zodpovědnost za udržení světa jako dobrého místa k životu. Věříme, jak říkal legendární profesor Matějček, že „Dětství je životem samo o sobě, není jen přípravou na něj.“ Jsme proti tomu, aby se z dětí dělali malí dospělí, jak se to dnes v Česku děje. Není to výhodné pro děti, ale pro firmy, jejichž produkty a služby, původně určené pro dospělé, konzumují stále mladší děti. Dětství si zaslouží náš respekt a ochranu. Současné neeticky nastavené digitální služby a produkty jdou často proti jeho podstatě.

Klíč ke zlepšení: nastavení hranice a spolupráce
Nejsme pro striktní zákazy digitálních technologií dětem, ale pro jasně nastavené hranice při jejich používání. Role rodičů je v tomto ohledu klíčová. Mnoho vlád proto již vydalo doporučení na maximální čas u obrazovky pro děti dle věku.

Věříme, že cesta ke změně vede přes zlepšení informovanosti českých rodičů. Když rodič, prarodič nebo učitel pochopí, jak systém funguje, dá mu to sílu nastavit dětem hranice. Jednoduché to není. Technologické firmy navíc mají narušování hranic a pravidel ve své DNA a tento princip přenesly i do svých produktů, z nichž mnoho bylo vyvinuto jako záměrně návykové a výrazně neetické. Za vše mluví motto společnosti Facebook do roku 2014: „Move fast, break things, apologise later.“ Neboli „Hýbej se rychle, rozbíjej věci, omlouvej se později.“

Jako občané nejsme bezmocní. Zahraniční zkušenost ukazuje, že pokud se rodiče spojí, dokáží měnit věci k lepšímu. V Británii se do komunity za dětství bez smartphonů Smartphone-free childhood přidalo téměř 300 000 lidí během jediného půl roku. Je čas nastartovat toto hnutí i v Česku.
Napište nám a zůstaňte tak s námi v kontaktu třeba na Instagramu nebo od října prostřednictvím našeho newsletteru. Společně můžeme věci změnit k lepšímu.

Pokud jste podobně smýšlející organizace, dejte nám o sobě vědět.